Raypunkové filmy a seriály / Raypunk movies and TV series (Pavel Vachtl)

Raypunkové ﬁlmy a seriály
Pavel Vachtl

Žánry, definované prostředím
Steampunk - viktoriánská doba, nostalgie, pára
Dieselpunk - období 1910-1945, rychlé stroje se spalovacími motory, industriální neogotika
Atompunk - 1945-1985 + pozitivní futurismus, vývoj pozemské technologie na stovky let
dopředu, jaderná energie, cesty do vesmíru, automatizace života, roboti (premisa Star
Treku)
Kyberpunk - zesíťovaná, kybernetizovaná a kyborgizovaná společnost, megapole, neonová
dystopie, tělní modifikace, kyberprostor
Raypunk - zcela jiné resp. zcela jinak fungující světy a případně jejich průniky/konflikty s
naším světem, vesmírný surrealismus

Žánry, deﬁnované prostředím 2
Žánr či narativ je deﬁnován hlavně svým prostředím. Toto prostředí není určeno
žádným jediným svým prvkem, ale celým vyladěným komplexem prvků nebo
kontextem, ve kterém dotyčné prvky společně vystupují.

Stručná definice
„Raypunk je žánr, který vidí souvislosti, podobnosti a mosty mezi netradiční a od reality
hodně odpoutanou sci-fi (nebo science fantasy) a světy surrealismu, magického realismu,
psychedelické zkušenosti, mytologie a snů. Raypunková díla jsou vlastně crossoverem či
hybridem mezi hodně “ujetou” sci-fi a jedním nebo více světy, jmenovanými výše.”
- exotické a konvenčně nemyslitelné technologie
- xenomorfní bytosti
- světy a vesmíry se zcela jinými pravidly fungování
- bizarnost, šílenost, surrealita
- ray - paprsky a paprskomety jsou časté, avšak nikoliv nutné rekvizity
- každé prostředí sestává z jiné kombinace konceptů a prvků a nese jinou estetiku

Častá raypunková narušení běžné reality
- mimozemšťané, xenomorfní bytosti, vesmírná monstra
- narušení běžné fyziky, velmi exotické fyzikální principy
- exotické technologie
- zmenšující nebo zvětšující paprsky
- mutace bytostí v reálném čase, měňavci
- nezdůvodněná či jen mlhavě zdůvodněná levitace (zejména velkých objektů)
- velmi malé x velmi velké bytosti
- obludné megastruktury, vzpírající se logice gravitace
- mimozemský design, mimozemská móda (v poslední době velmi běžná i na pozemských molech)
- paralelní světy, fungující na základě hodně jiných zákonitostí
- cestování v čase, časoprostorové portály, narušení prostoročasu, teleportace
- neviditelnost
- telepatie, telekineze
- bytosti, měnící samotnou realitu: ﬁlmy jako Dark City, Správci osudu, The Box, Lekce umírání / The Deaths of Ian Stone,
The Signal, They live, knihy jako Amber a Pán světla (Zelazny), Duna

Boris Vian, Ian Watson, Heavy Metal Magazine
Známý autor sci-fi Ian Watson v roce 1999 napsal: “Surrealisté hledali magický a mýtotvorný způsob, jak
zviditelnit vše cizí, principiálně jiné a mimozemské. A co jiného jsou mimozemské SF světy a
mimozemšťané vůbec, než jistý druh naplnění surrealistického hledání imaginárních nelidských světů?”
Raypunk není ve své obecné podstatě retro a nepojednává ani o naší budoucnosti. Je založen na nespojité
jinakosti, na esenciální xenomorfii (cizotvarosti) vůči naší realitě. Pro raypunkovou sci-fi nepotřebujeme
jako hřiště/arénu jinou dobu nebo jiné místo v tomto vesmíru (to je nedostačující), ale v podstatě musíme
mít jako prostředí jinak utvářený svět nebo alternativní vesmír.

Raypunk feeling
Do naší lidské zkušenosti patří i potenciálně “halucinační” a vysoce nerealistické
zážitky, spojené s představou mimozemských světů a mimozemšťanů.
Mimozemšťané se přitom nemusejí nutně nacházet fyzicky mimo planetu Zemi,
ale jejich xenomorﬁe je daná jejich typově-jevovou jinakostí. Nemusí jít také
nutně o mimozemskou invazi nebo o únosy mimozemšťany, v zásadě je možný
jakýkoliv typ kontaktu s cizím (mimozemským) světem. Tento typ imaginace se
projevoval v umění snad odpradávna. Zhruba od konce 19. století se stal velmi
častým, ale podobně vypadající vize najdeme v umění i o mnoho set let dříve.

Zatímco atompunk se odehrává v (technologickém) prostředí, které se může nějak spojitě vyvinout z našeho
dnešního prostředí, z dnešní reality (i když jiným způsobem a mnohem pozitivnějším směrem než často
poněkud dystopický kyberpunk), raypunk se odehrává v prostředí, které se od našeho liší tak podstatně, že se
nemohlo z toho našeho spojitě vyvinout. Buď jde o principiálně cizí technologii nebo o principiálně jiné
fyzikální či přírodní zákony příslušného světa, takže v něm panují zcela jiné souvislosti. Vyskytují se tam jevy,
které se nejenže nevyskytují v našem světě nebo vesmíru, ale podle základních principů často ani vyskytnout
nemohou. Příkladem je vesmírná doprava v sáze Duna, kde navigátoři obrovských kosmických lodí „skládají
prostor” pod vlivem koření pocházejícího z až několik kilometrů dlouhých červů. Nebo knižní série Amber od
Rogera Zelaznyho, kde privilegovaní jedinci mentálně přetvářejí realitu, ve které se pohybují běžní lidé. Nebo
román Pán světla od stejného autora, kde umějí někteří jedinci “mentálně-elektronicky” na dálku přenášet
svou mysl do nového těla (reinkarnace) nebo mentálně ovlivňovat elektromagnetické pole, tedy vlastnosti
světla. Zelazny tuto knihu komentoval tak, že ji napsal záměrně tak, aby nebylo možné poznat, jestli se jedná
o žánr sci-ﬁ nebo fantasy. A to je přesně jedna z vlastností raypunku, že v jeho rámci tyto rozdíly mohou
splývat. Věda v rámci raypunkového světa totiž může být tak bizarní a exotická, že už často působí dojmem
jakési “magie” nebo přízračného snu, změněného vědomí, halucinace.

Raypunk nelze ztotožnit s retrofuturistickou sci-ﬁ z 20.-50. let 20. století (Zlatý věk SF), i když její část, která
obsahuje nějaké surrealistické (hodně bizarní nebo xenomorfní) prvky, lze považovat za organickou dobovou
součást raypunku a i když tato éra je jedním z jeho významných inspiračních zdrojů. Skutečná doména
raypunku je nadčasová, je zaměřená na cizí světy, jejichž vývojové linie se obvykle s tou naší NIJAK
neprotínají (a ani prakticky nemohou).
Pokud jde o 20. století, asi nejvíce pro rozvoj raypunkové linie udělali vizuální umělci F. R. Paul, H. R. Giger a
Jean Giraud, známý jako Moebius. Ze spisovatelů pak H. P. Lovecraft se svými “Old ones”, Frank Herbert se
svojí Dunou, Edgar Rice Burroughs s Johnem Carterem, vládcem Marsu a Roger Zelazny, tvůrce knihy Pán
světla a cyklu Amber. Raypunkový žánr v comicsu představují např. Flash Gordon, Barbarella, Valerian a
Laureline a mnohá comicsová dobrodružství z dílny Marvelu (Guardians of the Galaxy) a DC (Superman).

Dune / Dune 2000 / Villeneuve / Jodorowsky

Dune 1984 / Dune 2000 / Villeneuve / Jodorowsky

Dune / Dune 2000 / Villeneuve 2020 / Jodorowsky

Dune / Dune 2000 / Villeneuve / Jodorowsky 1975

John Carter - Mezi dvěma světy 2012

Aelita /Kráska z Marsu /Queen of Mars 1924

The Guardians of the Galaxy 2014, 2017, 2021

They Live 1988 - John Carpenter

The Box 2009 (Richard Matheson)

Lekce umírání / The Deaths of Ian Stone 2007

Heavy Metal 1981 / Heavy Metal 2000

Neviditelný / Hollow man 1933, 1992, 2000/20

Valerian a město tisíce planet 2017

Den Nezávislosti 1 a 2 1996, 2016

Kaiju ﬁlmy / Godzilla / Paciﬁc Rim (1954- ?)

Den, kdy se Země zastavila 1951, 2008

Invaze zlodějů těl 1956, 1978

Twilight Zone (částečně raypunk) 1959-

Outer Limits (částečně raypunk) 1963-

The Adventures of the Galaxy Rangers, 1986

Battlestar Galactica 1978, 1980 a 2003-2009

Special Unit 2 / Lovci
netvorů (2001)

Krypton 2018 (Superman prequel)

Buck Rogers in the
25th Century

Raypunkové filmy a seriály / Raypunk movies and TV series (Pavel Vachtl)

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Ähnlich wie Raypunkové filmy a seriály / Raypunk movies and TV series (Pavel Vachtl)

Ähnlich wie Raypunkové filmy a seriály / Raypunk movies and TV series (Pavel Vachtl) (13)

Mehr von Pavel Vachtl

Mehr von Pavel Vachtl (16)

Raypunkové filmy a seriály / Raypunk movies and TV series (Pavel Vachtl)